Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spustit

26. 4. 2008
KRKONOŠE

 

Obrazek


Krkonoše


Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámnější pohoří v České republice. Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část je rozlehlejší a členitější oproti polské. Nachází se zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m.n.m.). Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem.
Na západě počínají Krkonoše Novosvětským sedlem a jsou tvořeny dvěma významnými hřbety. Prvním z nich je Hraniční hřbet. Po jeho ose prochází státní hranice a nachází se zde většina nejvyšších krkonošských vrcholů. Druhým hřbetem je Český hřbet. Hranici mezi západními a východními Krkonošemi tvoří údolí řeky Labe u Špindlerova mlýna.
Díky svým krásám a sněhovým podmínkam se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší a cyklo turistiku. Turisté mohou využít dobře propracovaný systém značených tras a množství horských bud. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro lyžaře. Nachází se zde mnoho center se skvěle upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkymi, ale i desítky kilometrů běžeckých tras. V oblasti je vybudována dobře fungující infrastruktura, která umožňuje návštěvníkům plně si vychutnat svůj pobyt v Krkonoších.

Obrazek


Zajímavá místa


Sněžka
Nejvyšší hora České republiky (1602 m.n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná meterologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple Sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska.

Obrazek


Harrachov
Jedno z nejvýznamnějších center letní i zimní rekreace v Krkonoších. Rozkládá se v údolí říčky Mumlavy. Původní ves vznikla v 17. století a na počátku 18. století byla pojmenována po hraběti Harrachovi. Od roku 1973 je Harrachov městem. Obec má slavnou sklářskou tradici. Sklářská huť, která vznikla již v 18. století proslavila Harrachov po celém světě. V obci se nachází sklářské muzeum, hornické muzeum, ski muzeum, lesnická a myslivecká expozice.
Významně do života obce zasáhl rozvoj turistického ruchu a lyžařských sportů. Na počátku 20. století byly k Harrachovu připojeny i obce Nový Svět a Rýžoviště. Lyžařský areál zahrnuje mimo mnoha sjezdových tratí a vleků, lyžařské magistrály i nové skokanské můstky světové třídy.

Další informace

Historie
První zmínky o kolonizaci podhůří jsou známy z poloviny 13. století, jednalo se pravděpodobně o slovanské osídlení.
Dalším důležitým prvkem byl v průběhu 16. století rozvoj hornictví. S hornictvím souvisela i těžba dřeva, která se později proměnila v obrovskou devastaci lesů.
V 18. s 19. století byl stav lesů velmi špatný. Docházelo k likvidaci a přeměně vysokohorských porostů. Zmizela veškerá vzácná květena. Začalo se se zalesňováním, avšak díky dováženému osivu docházelo k postupnému vytlačení původního, velmi odolného ekotypu smrku ztepilého. Byl nahrazen méně odolnými druhy.
Na přelomu 19. a 20. století se v Krkonoších začala rozvíjet turistika.
Značná část Krkonoš je součástí národního parku (Krnap), který byl vyhlášen roku 1963. Jeho rozloha činí asi 38500 ha.

Živočišstvo
Z větších savců se v lesích dnes vyskytuje jelen evropský, srnec obecný a ojediněle i divoké prase.
K krkonošským šelmám patří liška obecná, kuna a lasice. Nejhojněji jsou v lesních porostech zastoupeny ptáci. Jedná se především o pěnkavu, hýla obecného, kosa horského nebo datla. Ve východních Krkonoších se vzácně objevuje orel křiklavý. Z bezobratlých živočichů lze spatřit mnohé druhy překrásně zbarvených motýlů nebo brouků, z nichž jsou nejhojněji zastoupeni střevlíkovití.
Zcela jiné druhy hostí klečové porosty, horské louky a vrcholová rašeliniště. Z ptáků jsou to především linduška horská nebo luční. Vzácně lze dnes už spatřit dříve hojného kulíka hnědého. Ze savců se zde vyskytu je glaciání relikt - rejsek horský. Z bezobratlých jsou to především motýly (např. hřebenule ryšavá). Na slunných místech lze hojně pozorovat ještěrku živorodou, ojediněle i zmiji obecnou.
V okolích horských potoků a říček lze nalézt skorce vodního, konipase horského a vzácně i ledňáčka říčního. V tocích žijí některé druhy ryb jako například pstruh potoční.

Rostlinstvo
Krkonošské klima je drsné, vegetační doba zde trvá jen zhruba 100 dní.
Krkonošské hory, hřbety a úbočí byly až na malé vyjímky kryty vysokokmenným smrkovým a bukovým lesem. Rostlinná společenstva se příliš nelišila od květeny jiných českých hor. Kyselost půdy tu neumožňovala rozvoj příliš pestré vegetace nad horní hranicí lesa.
Krkonoše jsou i přesto velmi ceněny pro svou květenu. Roste zde kolem 31 krkonošských endemit, které nikde jinde nenalezneme. Lze zde nalézt rozlehlé jednotvárné porosty smrkového lesa nebo kleče, ale některá místa jsou svou druhovou bohatostí přímo unikátní. Jedná se například o tzv. Krakonošovu zahrádku nebo Čertovu zahrádku.
Příroda krkonoš je vystavena sílícímu civilizačnímu tlaku a je jím vážně ohrožena. Proto byla oblast vyhlášena Národním parkem a platí zde určitá omezení, která mají napomoci uchovat jedinečnou krásu Krkonoš i pro další generace.

Obrazek

Obrazek

Obrazek