Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spustit

26. 4. 2008
KRUŠNÉ HORY

 

Obrazek


Krušné hory

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem, na jehož straně hory pozvolna klesají do nížiny. Na české straně je tento pokles mnohem strmější. Výškový rozdíl mezi vrcholovými plošinami a úpatím pohoří je až 700 m. Vlastní Krušné hory se skládají z několika celků, z nichž jmenujme alespoň Klínoveckou hornatinu nebo Cínoveckou planinu. Původní pohoří vzniklo v prvohorách. Intenzivní sopečná činnost v minulosti přinesla Krušným horám bohatý výskyt kovových rud a léčivých pramenů, které daly vzniknout mnoha lázeňským střediskům.

Pro milovníky zimních sportů přinášejí Krušné hory skvělé podmíny pro vyžití. Středisky zimních rekreace jsou například Klínovec, Boží Dar, Jáchymov, Kovářská, Kraslice, Pernink, Abertamy, Cínovec, Telnice a mnoho dalších. Krušné hory skýtají také mnoho možností pro letní rekreaci, horskou turistiku nebo cyklistické výlety.

Obrazek


Zajímavá místa

Klínovec
Nejvyšší hora Krušných hor, na které stojí hotel s rozhlednou a televizní věž. Z vrcholu lze za zvláště dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku (cca 200km), šumavský Javor, Říp či pražský Petřín. Na vrchol Klínovce vede lanová dráha z Jáchymova. Na svazích se nacází velké množství sjezdovek a vleků.

Obrazek


Další informace

Historie

ObrazekPásmo Krušných hor bylo dlouhou dobu osídleno jen sporadicky a nepravidelně. Pouze okrajově jej zasáhla zemědělská kolonizace ve 13.století a do 15.století nebylo příliš rozšířeno ani hornictví v této bohaté oblasti. Bohatost přírodních zdrojů vedla k tomu, že tato oblast byla v pozdějších dobách středem strategických zájmů okolních státních útvarů.
V 15.století dochází k mohutnému rozvoji hornické činnosti, hlavně v oblasti těžby stříbra a cínu.
V 16.století se Šlikové zmocnili nadvlády nad těžbou stříbra v Jáchymově i zdejší mincovny.
Později se v západní části Krušných hor ujala výroba hudebních nástrojů, především v Lubech a Kraslicích. Zde také došlo v první polovině 19.století k vynálezu foukací harmoniky.
K rozvoji hornictví došlo díky objevům využití smolince.
V krušných horách došlo i k řadě velmi významných bitev.
Například bitva u Lovosic během sedmileté války, kdy roku 1756 porazil pruský král Fridrich II. rakouského generála Browna.
Velmi významně do oblasti Krušných hor zasáhla i závěrečná fáze napoleonských válek.
K oslavě vítězství zde byly vystaveny památníky všech vítězných vojsk.

Živočišstvo
Zoologicky patří Krušné hory k zóne listnatého lesa.
Typické pro tuto zónu jsou především třídy ptáků a savců. Mezi savci se jedná například o jelena evropského, srnce obecného, veverku obecnou, kunu lesní nebo lišku obecnou. Mezi vzácné savce vyskytující se v oblasi Krušných hor patří plch velký a plšík lískový, kteří žijí hlavně v pásmu zalesněném buky. K exotickým savcům, kteří zde nejsou původní, lze přiřadit daňky a muflony chovaní v panských oborách.
Běžnými druhy ptáků jsou kukačka lesní, sojka obecná, datel černý, strakapoud malý a velký a mnoho dalších. V oblastech horských rašelinišť se dosud vyskytují tetřívci. Podél toků horských potoků hnízdí skorec vodní, konipas horský a střízlík obecný. Ve skalních jeskyních a v málo využívaných budovách lze nalézt kolonie netopýrů ušatých, netorýrů velkých a vzácněji netopýrů černých.

Rostlinstvo
Pásmo Krušných hor přísluší do oblasti středoevropské květeny, která je charakteristická poměrně vlhkým a chladným podnebím a na prvohorních vyvřelinách vzniklých chudých půd. Typickým porostem jižních svahů Krušných hor
jsou smíšené a listnaté lesy, zvláště pak bukové.
Na nejteplejších jižních svazích lze nalézt zbytky doubrav, tvořených především dubem, jeřábem břekem, jeřábem mukem a lípou. Podrost je tvořen mnoha druhy rostlin, ze kterých je třeba jmenovat především lýkovec jedovatý, okrotice mečolistá a velké množství jiných rostlin, z nichž je velká část chráněných rostlinných druhů. Charakteristickou oblasti tohoto rázu je okolí Žeberku v lokalitě Jezeří.
V údolích drobných vodních toků na náplavových půdách spodních částí toků, se v Krušných horách vytvořila společenstva lužných lesů - olšiny a jaseniny, které jsou tvořeny především olší, jasanem, javorem a jilmem. Ve spodních patrech lužných lesů rostou vodomilné rostliny jako například pcháč bahenní, pcháč bylinný, přeslička bahenní, devětsil bílý, krabilice chlupatá a jiné. Vzácně se vyskytuje i česnek medvědí.

 

Obrazek

Obrazek

 

Obrazek