Spustit
Orlické hory
Orlické hory tvoří asi 50 km dlouhý hřbet, který se táhne při státní hranici s Polskem od Olešnice v Orl. horách k Heřmanicím. Hlavní hřbet pohoří dosahuje výšky přes 1000 m n.m. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1115 m n.m.). Dalšími významnými vrcholy jsou Vrchmezí (1084 m n.m.), Malá Deštná (1090 m n.m.), Šerlich (1025 m n.m.), Annenský vrch (995 m n.m.) nebo Zakletý (991 m n.m.). K území Orlických hor je zahrnuta i jejich podhůří tzv. Podorlická pahorkatina. Geologická stavba území podmiňuje celkový charakter přírodního prostředí. Orlické hory jsou součástí orlicko-kladského krystalika. Celek Orlických hor se skládá ze tří podcelků - Deštenské hornatiny, Mladkovské vrchoviny a Bukovohorské hornatiny. Nejvýše položená oblast Orlických hor je vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí. Orlické hory poskytují také mnoho možností pro turistiku a lyžování. Známá lyžařská centra jsou Říčky, Deštné, Jadrná nebo Čenkovice.
Broumovsko
Oblast Broumovska je vymezena Broumovskou vrchovinou na hranici České republiky a Polska. Vrchovina je rozčleněna do 3 podcelků. Prvním je Meziměstská hornatina s Javořími horami (nejv. hora Ruprechtický Špičák, 880 m n.m.) a Broumovskou kotlinou, druhým Polická vrchovina s Broumovskými stěnami, Stolovými horami (Polsko) a Polickou pánví (se skalními městy). Třetí oblasí je Žacléřská vrchovina s Radvanickou vrchovinou a Jestřebími horami. Broumovsko je známé především svými rozsáhlými skalními městy jako jsou Teplicko-adršpašské skály nebo Broumovské stěny. Jsou rájem horolezců a turistů. Území broumovského výběžku bylo vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí, nejcenější území jsou pak chráněna jako Národní přírodní rezervace.
Zajímavá místa
Velká Deštná
Nejvyšší hora Orlických hor (1115 m n.m.). Dříve se nazývala Sedmihradská hora. Nachází se 3km východně od Deštného. Na vrcholu se nachází triangulační věž - Štefanova vyhlídka, z níž je krásný kruhový výhled. K vrcholu vede tzv. Jiráskova cesta. Nedaleko vrcholu v sedle mezi Velkou a Malou Deštnou se nachází malé vrchovištní rašeliniště Jelení Lázeň s charakteristickou květenou.
Adršpašské skály
Adršpašské skály tvoří menší část Teplicko-adršpašských skal. Jsou tvořeny kvádrovými pískovci, o jejichž modelvání se postarala voda, mráz a vítr. Pískovcové plošiny byly rozčleněny do mnoha celků s kaňony a soutěskami. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací. Je hodnotná nejen z geologického hlediska, ale i rozmanitostí rostlinstva. Bylo zde zjištěno 238 původních druhů, například vzácný rojovník bahenní. Skalní město je jedním z nejvýznamějších horolezeckých terénů v České republice. Adršpašským skalním městem vede naučná stezka, která názorně seznamuje s touto překrásnou lokalitou. Její krásy objevil již Johann Wolfgang Goethe v roce 1770.
Broumovské skály
Rozsáhlý, značně členitý skalní masiv a národní přírodní rezervace. Nejvyššími vrcholky jsou Božanovský Špičák (773m) a Koruna (789m), které v nabízejí výhled do širokého okolí. Zajímavé jsou zdejší skalní "hřiby", útvary vzniklé nerovnoměrným zvětráváním pískovce. Významná je vyhlídka u kaple na Hvězdě, postavené roku 1733 K. I. Dienzenhoferem a zasvěcené Panně Marii. Její jméno je odvozeno od půdorisu hvězdy. Nedaleko Hvězdy se nachází hojně navštěvovaná Kovářova rokle, končící skalní dutinou zvanou Kovárna. Broumovské stěny jsou složeny v převážné většině z menších skalních útvarů rozesetých v mnoha roklích, nejznámější jsou Kovářova, Hruškova, Pánkova a Zaječí.
Další informace
Historie
Nejstarší osídlení oblasti spadá až do období středního paleolitu.
Období od 13. do 15. století je pro oblast charakteristické stavbou početných sídelních a střážních hradů.
Přirozenými centry se v té době již stávala podorlické města a městečka, například Rychnov nad Kněžnou, Dobruška, Solnice, Vamberk, Lanškroun aj.
Od počátku 90. let 19. století byla v oblasti budována síť turistických značených cest.
Lyže se zde objevují na počátku 90. let 19. století a počínají vznikat lyžařská střediska.
Ve 20. století bylo území Orlických hor i Broumovska vyhlášeno Chráněnými krajinnými oblastmi. Nachází se zde i řada přírodních rezervací.
Živočišstvo
Fauna Orlických hor prošla dlouhým vývojem a byla výrazně ovlivněna i lidskou činností. Ta měla za následek vyhynutí především velkých kopitníků, šelem a dravců. V současnosti jsou zde savci zastoupeny běžnými druhy. Jedná se o lovnou zvěř, kuny, lišku obecnou, jezevce, či menší savce jako ježek západní, netopýr černý nebo rejsec vodní. Nachází se zde však například i náš nejprimitivnější savec, vzácný rejsek horský.
Vliv nadmořské výšky je patrný na výskytu ptáků. Vyskytuje se zde přes 170 ptačích druhů. Jmenujme například vzácného čápa černého nebo jeřába lesního.
Rostlinstvo
Na utváření rostlinstva v oblasti Broumovska měla zásadní vliv geologická stavba a vývoj. Vzácná květena se vyskytuje zejména v suťových lesích a na strmých svazích údolí a kuest
v inverzních polohách v roklích skalních měst (mléčivec alpský), další je vázána na louky a mokřady (vstavače).
Nejvyšším pásměm s přirozeným zastoupením dřevin jsou horské smrčiny. Pro pásmo bučin je typická druhová kombinace jedle bělokoré, javoru klenu, buku lesního a jilmu drsného. Současné lesy jsou převážně druhotného charakteru s převahou smrku.